Cvičící (krizový štáb) provádí svou obvyklou činnost v prostředí své reálné působnosti (např. zasedací sál MěÚ). Veškeré osoby, se kterými primární cvičící komunikují (velitel zásahu, operační středisko, funkcionáři a osoby v KŘ, kontaktní pracovníci firem apod.), jsou skuteční lidé, z hlediska výcviku ideálně přímo ti, kteří by na svých pozicích byli i v reálné situaci. Komunikace primárních cvičících s nadřízenými i koordinovanými subjekty, je provedena pomocí simulovaného komunikačního systému.

Cvičící nepřijde během do styku se simulátorem a není jeho obsluhou či fungováním nijak zatížen, soustředí se pouze na svou činnost.

Zabezpečuje činnost sil a prostředků podle požadavků cvičících (krizového štábu) ve virtuálním – simulovaném světě, který svými vlastnostmi odpovídá reálu.

Odborná část provedení činnosti v simulátoru může být dozorována profesionálem – velitelem příslušné složky, technické provedení akce v simulaci je zajištěno vyškolenou obsluhou.

Na tomto pracovišti je zázemí pro poslední dvě skupiny zajišťující výcvik:

• Skupina rozehry scénáře – skupina podřízená řídícímu cvičení, která rozehrává řešenou situaci podle připraveného scénáře (vytváří mimořádné události, incidenty) a doplňuje simulaci o další prvky (dopravu, davy, obyvatele apod.) – obsluhováno opět proškolenými operátory

• Skupina rozehry rolí („role players“) – zde jsou osoby reprezentující ostatní subjekty, se kterými cvičící komunikují (operační středisko, KŠ kraje, ostatní ORP, správa silnic či železnic, armáda, technické služby, firmy atp.); případné zásahy do simulovaného virtuálního světa vyplývající z činnosti těchto osob opět realizují operátoři

Podle konkrétních výcvikových potřeb lze tato pracoviště doplnit odborníky provádějícími průběžné hodnocení a rozbor cvičení. Vhodné je, aby byla k dispozici technická podpora řešící včas eventuální problémy tak, aby nedošlo k narušení průběhu výcviku.